Získal jsem pár kontaktů, na pana Stanislava Vystavěla, autora výborných knih "Bez nich by nevzlétli", "Bez nich by bloudili" a "Bez nich by nepřistáli" a na pana Zdeňka Kubelíka, skutečného gonistu na letišti Holešov. Získané údaje se budou hodit ve fázi přístrojového přiblížení, v době, kdy pan Kubelík sloužil, již letadla pro pohyb na trati používala ADF a komunikovala s oblastí. Stále mi tak chybí informace pro let po trati v předválečném období.
Let probíhal s DC-3 (v reálu byly u ČLS), z letiště Praha Kbely, a směřoval do Brna.
Dole je vidět interface Gonio pluginu, zvětšil jsem ho i nahoře, aby byl čitelný i na blogu. První je naladěná vlnová délka a za ní pak Q příkazy (těch ještě pár přibude). Vlnová délka 900m sedí na pražské gonio (OKL), jinak se mi je nepodařilo zjistit a musel je nastřílet náhodně. Je otázka, zda to vůbec takto fungovalo a každá hlavní stanice měla vlastní. V pozdější době (po válce) totiž komunikace na trati probíhala přímo s oblastí (Prahou / Bratislavou).
Zde je již naladěno gonio v Brně ("vymyšlená" vlnová délka 800m). Každý goniostanice má simulován dosah. Mimo něj stanice nereaguje, naopak v dosahu je simulován fading, podle kterého se také dá odhadnout vzdálenost. Každá komunikace vrací fading na konci zprávy.
V Brně je naštěstí lepší počasí. Toto bude podstatná okolnost k úspěšnému završení letu, jak se později ukáže. Technicky to funguje tak, že s goniostanicí je spojeno letiště (ale nemusí tomu tak být) a z něj se zjišťuje počasí (METAR), převádí se do reálnější podoby (přesný tvar tehdejší zprávy o počasí je pro mně opět tajemstvím).
Dalším simulovaným příkazem je QFE neboli tlak na letišti pro nastavení výškoměru (bere se z METARu).
Tady už jsme kousek před Brnem, všimněme si fadingu. Ještě zmíním jednu věc. Reakce na příkazy je dle reality. Odezva na QDM či QDR trvá asi minutu.
Naše DC3 na cestě. Počasí se oproti odletu z Prahy značně vylepšilo. Nicméně změnilo se skokově, což nepůsobilo moc efektně.
Tady už jsme před Brnem. S notnou dávkou štěstí nad dobrým počasím. QDM ukazuje 38, letoun se sice nachází víceméně nad goniostanicí, ale tady je příčina jiná. V době o níž se bavíme, byla valná část letišť (a goniostanic) na jiných místech. V Brně to bylo letiště Brno Černovice Slatina, které se nacházelo SSZ od Tuřan. Proto směrník 38. Být podmínky QBI, chceme-li IFR čili "psa by nevyhnal", vynořili bychom se z mraků v Černovicích a letiště nikde. Já mám totiž dvě konfigurační sady stanic. Historické a moderní. Ty moderní odpovídají aktuálním letištím. Zde byla aktivní sada historická.
Po přistání, na stojánce v Brně.
Příkazy i odpovědi jsou ukládány do logu, takže k letu je záznam.
