Goniostanice

Provedl jsem první let s mojí alfaverzí Gonio pluginu.

Získal jsem pár kontaktů, na pana Stanislava Vystavěla, autora výborných knih "Bez nich by nevzlétli", "Bez nich by bloudili" a "Bez nich by nepřistáli" a na pana Zdeňka Kubelíka, skutečného gonistu na letišti Holešov. Získané údaje se budou hodit ve fázi přístrojového přiblížení, v době, kdy pan Kubelík sloužil, již letadla pro pohyb na trati používala  ADF a komunikovala s oblastí. Stále mi  tak chybí informace pro let po trati v předválečném období.

Let probíhal s DC-3 (v reálu byly u ČLS), z letiště Praha Kbely, a směřoval do Brna.

Dole je vidět interface Gonio pluginu, zvětšil jsem ho i nahoře, aby byl čitelný i na blogu. První je naladěná vlnová délka a za ní pak Q příkazy (těch ještě pár přibude). Vlnová délka 900m sedí na pražské gonio (OKL), jinak se mi je nepodařilo zjistit a musel je nastřílet náhodně. Je otázka, zda to vůbec takto fungovalo a každá hlavní stanice měla vlastní. V pozdější době (po válce) totiž komunikace na trati probíhala přímo s oblastí (Prahou / Bratislavou).

Zde je již naladěno gonio v Brně ("vymyšlená" vlnová délka 800m). Každý goniostanice má simulován dosah. Mimo něj stanice nereaguje, naopak v dosahu je simulován fading, podle kterého se také dá odhadnout vzdálenost. Každá komunikace vrací fading na konci zprávy.

V Brně je naštěstí lepší počasí. Toto bude podstatná okolnost k úspěšnému završení letu, jak se později ukáže. Technicky to funguje tak, že s goniostanicí je spojeno letiště (ale nemusí tomu tak být) a z něj se zjišťuje počasí (METAR), převádí se do reálnější podoby (přesný tvar tehdejší zprávy o počasí je pro mně opět tajemstvím).

Dalším simulovaným příkazem je QFE neboli tlak na letišti pro nastavení výškoměru (bere se z METARu).

Tady už jsme kousek před Brnem, všimněme si fadingu. Ještě zmíním jednu věc. Reakce na příkazy je dle reality. Odezva na QDM či QDR trvá asi minutu.

Naše DC3 na cestě. Počasí se oproti odletu z Prahy značně vylepšilo. Nicméně změnilo se skokově, což nepůsobilo moc efektně.

Tady už jsme před Brnem. S notnou dávkou štěstí nad dobrým počasím. QDM ukazuje 38, letoun se sice nachází víceméně nad goniostanicí, ale tady je příčina jiná. V době o níž se bavíme, byla valná část letišť (a goniostanic) na jiných místech. V Brně to bylo letiště Brno Černovice Slatina, které se nacházelo SSZ od Tuřan. Proto směrník 38. Být podmínky QBI, chceme-li IFR čili "psa by nevyhnal", vynořili bychom se z mraků v Černovicích a letiště nikde. Já mám totiž dvě konfigurační sady stanic. Historické a moderní. Ty moderní odpovídají aktuálním letištím. Zde byla aktivní sada historická.

Po přistání, na stojánce v Brně.

Příkazy i odpovědi jsou ukládány do logu, takže k letu je záznam.

Aero A10

Dopravní letoun z počátků československého dopravního letectví, z dvacátých let.

Upraven autorem, Jirkou Masníkem, pro XPLANE 11.

Letoun v reálu navigoval jen podle země, neměl ještě ani radiostanici.

Let L-410 od KSGY

Freeware od KSGY. Model je z XPLANE 10 ale funguje i pod XPLANE 11.

Antonov An-24 od Felis (původně)

Antonov An-24 od Felise již zde byl prezentován v minulosti. Pro provoz pod XPLANE-11 jej upravila se svolení Felise komunita. Nevím, zda to znamená, že je to nadále freeware, já mám koupenou tu oficiální verzi takže u mně ok. Každopádně stáhnout a nainstalovat jde bez problémů.

Jedná se o addon který rozhodně není pro začátečníky. Obsahuje i takové perly jako RSBN.

Aeropro EuroFox od VSKYLABS

LSA letoun EuroFox od slovenského výrobce Aeropro. Dvoumístný hornoplošník poháněný motorem Rotax 912S.

X-Plane 11 aneb nová éra

Po dlouhé přestávce, dané absencí dostatečného hardware, jsem koupil XPLANE 11.

Nyní již je verze 11.10, což má tu výhodu, že je pryč většina neduhů startovací verze a také už spousta autorů své produkty upravila pro bezproblémový provoz pod novou verzí.

V podstatě jsou čtyři možné stavy: letoun vůbec nefunguje pod XPL11, letoun (typicky pro XPL10) funguje bez zjevných problémů (nepočítám že nemá náhled v menu), letoun je autorem připraven pro XPL11 aby fungoval ale  možnostmi odpovídá verzi XPL10 a nakonec letoun plně využívá nové možnosti XPL11. A s tím souvisí i politika placených addonů: u některých byly nové verze pro uživatele zdarma, u jiných se slevou a někde za plnou cenu (typicky ty zcela předělané). Já jsem se nechtěl vrhnout do docpání desítek koupených a upgradovaných letadel a tak jsem začal jakoby na zelené louce.

X-Plane 10 a VFR nad ČR

Tento příspěvek ukazuje, čeho lze dosáhnout v X-Plane 10 z hlediska létání nad Českou republikou a Slovenskem. Jedná se obecné použití (celá ČR, SR), vyšperkování některých oblastí (hrady, zámky, rozhledny, vysílače atd) nad rámec tohoto je samozřejmě dále možné.

STANDARD














Defaultní XPLANE 10, Kolín z východu. Nastavení počtu stromů, objektů, silnic na maximum. Silnice sedí, objekty jsou ale rozmístěny ne úplně podle reality, například rozhodně se nad Kolínem nepnou dva takovéto mrakodrapy, naopak za nimi není les ale poměrně rozsáhlá nemocnice. K mému překvapení tam ale jsou (naznačeny) některé vesnice, které v OSM nejsou (Tři Dvory, Konárovice). Srovnávací navigace se dá lítat podle silnic, vod, určit tvar vesnic podle mapy bude problém - nemusí sedět. Labe nevypadá nic moc, ty pláže s pískem tam určitě nejsou, ale je to férově voda, s odlesky, vlnami a možností přistání hydroplánem.

ORTOFOTO














Defaultní XPLANE 10 s ortofotem ČR, Kolín z východu. Zmizí objekty, ale při letech v nějaké rozumné výšce (zde asi 2500ft) to vypadá velmi slušně. Pro srovnávací navigaci s mapou (klasický VFR let) zcela dostačující. Narozdíl od spousty objektů toto nemá velké nároky na výkon. Všimněte si řeky Labe. Vypadá podstatně reálněji než u defaultu. Ovšem za cenu toho, že to není "voda", nedá se tam "utopit" či létat s hydroplánem.

ORTOFOTO + OPEN STREET MAP

Ortofoto ČR + EU OSM, Kolín z východu. Spousta objektů, které narozdíl od defaultního XPL opravdu sedí (všimněte si nejsou jenom obdélníky - OC Futurum na sjezdu z mostu vlevo). Výkon dostává zabrat (hlavně u větších měst). Je tam ovšem pouze to, co je naklapané v OSM databázi (klapat můžete i vy). Kolín tam třeba je, Týnec nad Labem také, vesnice mezi nimi ne. Tím, že je tam podkladem ortofoto, tak to až tak nevadí, z výšky ty vesnice vypadají "uvěřitelně" (a časem v tom OSM stejně budou). Kdo má na to hardware, je toto nejlepší stav. Dokonalost sama by pak byla ručně naklapaná scénérka, která by doplnila jednotlivé významné objekty, u Kolína to třeba je chrám sv.Bartoloměje, vodárnu, některé výškové budovy, komíny....